BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES ARCHEOLOGIA BARBARZYŃCÓW 2014 BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES ARCHAEOLOGY OF THE BARBARIANS 2014 2 Instytut Archeologii Uniwersytetu Łódzkiego Muzeum Ziemi Wieluńskiej w Wieluniu Stowarzyszenie Naukowe Archeologów Polskich Oddział w Łodzi BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES ARCHEOLOGIA BARBARZYŃCÓW 2014 Procesy integracji środkowoeuropejskiego Barbaricum Polska – Czechy – Morawy – Słowacja BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES ARCHAEOLOGY OF THE BARBARIANS 2014 Integration processes of the Central European Barbaricum Poland – Bohemia – Moravia – Slovakia Redakcja Lubomira Tyszler, Eduard Droberjar ŁÓDŹ – WIELUŃ 2015 4 Redakcja Lubomira Tyszler, Eduard Droberjar Recenzenci Prof. dr hab. Tadeusz Grabarczyk Prof. PhDr. Klára Kuzmová, CSc. Prof. dr hab. Andrzej Michałowski Koncepcja i projekt okładki Mateusz Grzelak, Lubomira Tyszler Ilustracja na okładce Wizerunek Sweba z królewskiego grobu z Mušova Korekta Autorzy, Redakcja ISBN 978-83-944066-0-8 ISBN 978-83-935401-7-4 © Copyright by Instytut Archeologii Uniwersytetu Łódzkiego Muzeum Ziemi Wieluńskiej w Wieluniu Stowarzyszenie Naukowe Archeologów Polskich Oddział w Łodzi & Autorzy Skład i druk Zakład Poligraficzny 42 633 3357 Nakład 300 egz. SPIS TREŚCI Przedmowa 9 Introduction 11 I KONTAKTY INTERREGIONALNE W ŚRODKOWOEUROPEJSKIM BARBARICUM INTERREGIONAL CONTACTS IN THE CENTRAL EUROPEAN BARBARICUM Marcin Bohr Pasma górskie w barbaricum. Bariery, strefy kontaktowe, zaplecze surowcowe, miejsce do życia. Casus Sudetów Gebirgsgebiete in europäischen Barbaricum. Barrieren, Kontaktzonen, Bodenschätzenbasis, ein Platz für das Leben. Ein Beispiel von Sudeten 13 15 33 Eduard Droberjar Wielbarské vlivy v Čechách a na Moravě Wielbark influence in Bohemia and Moravia 35 60 Kristian Elschek Včasnogermánske sídliská v Bratislave-Dúbravke a Zohore v Slovenskom Pomoraví Frühgermanische Siedlungen von Bratislava-Dúbravka und Zohor in slowakischem Marchgebiet 61 72 Marek Olędzki Inferiores barbari: Markomanowie i Kwadowie. Krótki zarys dziejów Inferiores Barbari: Marcomanni and Quadi. A brief outline of the history 73 86 Markéta Šálová Labsko-germánské elementy v przeworské kultuře starší doby římské Elbe-germanic elements in Przeworsk culture of the early Roman period 89 96 Miroslava Švihurová Jantár zo sídliska Liptovská Mara III v kontexte osídlenia púchovskej kultúry na severnom Slovensku Amber finds from Liptovská Mara III in the context of the settlement of the Púchov culture in Northern Slovakia Lubomira Tyszler Okazały pochówek z Witaszewic nad górną Bzurą. Z zagadnień ideologii funeralnej elit wojskowych superiores barbari An imposing burial from Witaszewice on the upper Bzura river. On the issues of funeral ideology of superiores barbari military elite Vladimír Varsik Neskoroantické panské sídlo v Cíferi-Páci. Rímske a germánske elementy v architektúre sídla Spätantiker Herrensitz von Cíferi-Pác. Römische und germanische Merkmale in der Architektur der Siedlung 97 106 107 136 139 151 Spis treści 6 II PROBLEMATYKA KULTUROWO-CHRONOLOGICZNA W OKRESACH PRZED- I RZYMSKIM ORAZ W OKRESIE WĘDRÓWEK LUDÓW THE CULTURAL AND CHRONOLOGICAL ISSUE IN THE PRE-ROMAN, ROMAN AND MIGRATION PERIODS 153 Karolina Kot Ze studiów nad relacjami stylistycznymi ceramiki kultury jastorfskiej i kultury przeworskiej na Niżu Polskim. Przykład osady w Kwiatkowie, pow. Turek Studies into stylistic relationships between the pottery representing the Jastorf and the Przeworsk Cultures types in the Polish Lowlands. Example of the settlement in Kwiatków, Turek District 155 Daniel Czernek Nowe materiały kultury przeworskiej odkryte w ramach weryfikacyjnych badań powierzchniowych Doliny Nidy, województwo świętokrzyskie, w latach 2009-2014 The Przeworsk Culture finds discovered under archaeological surface verification research in the Nida Valley, Świętokrzyskie voivodship in 2009-2014 165 163 184 Józef Bednarczyk, Adriana Romańska Dwa grobowce „książęce” z Karczyna/Witowów stan. 21/22, woj. kujawsko-pomorskie “Princely” graves from Karczyn/Witowy site 21/22, voiv. kujawsko-pomorskie 185 198 Artur Błażejewski W kwestii definicji grobów warstwowych z okresu rzymskiego About the definition of layered graves from Roman period 199 209 Mirosław Ciesielski Cmentarzyska „warstwowe” kultury przeworskiej w Wielkopolsce wschodniej Brandflächengräberfelder der Przeworsk-Kultur im östlichen Großpolen 211 223 Anna Lasota, Sabina Stempniak Nowo odkryte cmentarzysko z wczesnego i młodszego okresu wpływów rzymskich w Ostrowie, stan. 21, gm. Przemyśl, woj. Podkarpackie A newly discovered cemetery from the Early and Younger Roman period in Ostrów, site 21, in the commune of Przemyśl, Podkarpackie province Judyta Rodzińska-Nowak, Joanna Zagórska-Telega Obiekty rowkowe typu żabienieckiego. Próba interpretacji funkcji. Groove-type features of the Żabieniec type. An attempt of functional interpretation 225 233 235 244 Jacek Ziętek Wybrane groby z nowoodkrytego cmentarzyska kultury przeworskiej w Chojnem, stan. 23, gm. Sieradz, woj. Łódzkie Die neu entdeckte Grabstelle der Przeworsk - Kultur in Chojne, Gemeinde Sieradz, Woiwodschaft Łódz, Standplatz 23. Die Analyse der ausgewählten reicheren Gräber 245 Daniel Żychliński Czy na podstawie analizy cmentarzysk ludności kultury przeworskiej z Wielkopolski można mówić o dyferencjacji społecznej? Przyczynek do dyskusji na podstawie analizy nekropoli w Młodzikowie, pow. średzki, woj. wielkopolskie If we could discuss about social differentiation based on the Przeworsk culture cemeteries from Great Poland? Contribution to the discussion on the basis of the necropolis at Młodzikowo, Środa County, voiv. wielkopolskie 269 Piotr Kaczanowski (†), Andrzej Przychodni Chronologia absolutna fazy C1 okresu wpływów rzymskich w świetle znalezisk terra sigillata na terytorium kultury przeworskiej The absolute chronology of the Roman period phase C1 in the light of Samian ware finds on the territory of the Przeworsk culture 279 Bogusław Abramek Schyłkowa faza kultury przeworskiej nad górną Wartą Final phase of the Przeworsk culture on the upper Warta 267 277 297 299 314 Spis treści III GOSPODARKA I SPECJALISTYCZNE DZIEDZINY WYTWÓRCZOŚCI W KULTURZE PRZEWORSKIEJ ECONOMY AND SPECIALIZED AREAS OF PRODUCTION IN THE PRZEWORSK CULTURE 7 315 Karolina Kot, Magdalena Piotrowska, Eryk Schellner Osada kultury przeworskiej z okresu przedrzymskiego i okresu rzymskiego w Kwiatkowie, stan. 11 nad środkową Wartą. Stan badań i zakres poznawczy The settlement of the Przeworsk culture of the Pre-roman period and the Roman period in Kwiatków, site 11, on the middle Warta. The state of research and cognitive range 317 Magdalena Piotrowska Studnia koło rzeki czyli o zasadności budowy i funkcji sztucznych ujęć wody w przestrzeni osad kultury przeworskiej. Szkic do problemu Well near the river, that is the merits of building and function of the artificial water intakes in the space of settlements Przeworsk culture. Sketch for the issue 329 Wojciech Siciński, Aldona Mueller-Bieniek, Krystyna Skawińska-Wieser Kolonia Orenice st. 2, pow. Łęczyca. Makroskopowe szczątki roślinne jako wskaźnik charakteru użytkowego roszarni kultury przeworskiej z wczesnego okresu wpływów rzymskich Kolonia Orenice site 2, Łeczyca district. Makroscopic plant fragments as an indicator of the functional characteristics of the rotary kilns from Przeworsk culture of the early Roman period 345 Lubomira Tyszler Produkcja wapiennicza w dorzeczu Bzury w kontekście odkryć z osady w Witowie, stan. 14-15, pow. Łęczyca, w młodszym okresie przedrzymskim i okresie rzymskim Lime production in the Bzura river basin in the context of discovers from settlement in Witów, sites 14-15, Łęczyca district, during the younger pre-Roman period and the Roman period 365 Halina Dobrzańska Ośrodki wytwórczości ceramiki kultury przeworskiej w dolinie Wisły, na wschód od Krakowa oraz nad Rabą, w kontekście geograficznym i kulturowym Pottery production centers of the Przeworsk culture in the Vistula valley to the east of Cracow and on the Raba river in the geographic and cultural context Błażej Muzolf, Przemysław Muzolf, Bieniądzice, stan. 5, gm. Wieluń, woj. łódzkie – największe „pole paleniskowe” kultury przeworskiej w Polsce. Zagadnienia funkcji i chronologii Bieniądzice, site 5, Wieluń district – the largest furnace field of Przeworsk Culture in Poland. The discussion of function and chronology 328 343 362 388 389 407 409 432 Szymon Orzechowski „Czarna metalurgia” ludności kultury przeworskiej. Społeczne i ekonomiczne aspekty produkcji “Black metallurgy” of the Przeworsk culture people. Social and economic aspects of production 433 449 Joanna Słomska Słów kilka o krośnie pionowym w kulturze przeworskiej A few words about the vertical loom in Przeworsk culture 451 457 IV MARKOMAŃSKO-KWADZKI KRĄG KULTUROWY I OKRES WĘDRÓWEK LUDÓW MARCOMANNI-QUADI CULTURAL CIRCLE AND THE MIGRATION PERIOD Pavel Kacl Dva objekty výrobní a těžební funkce ze starší doby římské z ulice Na Marně v Praze-Bubenči Two features of manufacturing and exploitative function from Na Marně street in Prague-Bubeneč 459 461 479 8 Spis treści Jakub Halama Spona typu Almgren 125 ze severní Moravy. K rozšíření a dataci tohoto spínadla Almgrenovy V. skupiny, 8. serie Eine Fibel Typ Almgren 125 aus Nordmähren. Zur Verbreitung und Datierung dieser Fibel der Almgren Gruppe V, 8. Serie 481 495 Tomáš Kolon Príspevok k možnostiam identifikácie rituálnych činností na germánskych sídliskách. Vybrané problémy Contribution to the possibility of identifying ritual activities in the Germanic settlements. Selected issues 497 507 Pavel Hornik Hrob z doby stěhování národů z Lochenic, okr. Hradec Králové. Revizní výzkum v poloze „Na Šancích“ Migration Period grave in Lochenice (Hradec Králové). Rescue research on the site „Na Šancích“ 509 515 Adéla Matoušková Miniaturní klešťovité spony z východních Čech z doby stěhování národů Miniature fibulae of „Thuringian type“ (Zangenfibeln) from the Eastern Bohemia from Migration Period 517 524 V VARIA 525 Marek Olędzki, Andrzej Dubicki Działania Karakalli w Dacji poprzedzające wyprawę partyjską The activities of Caracalla in Dacia prior to his expedition of Parthian 527 534 Marcin Krystek, Krzysztof Polański Analiza przedmiotu kamiennego z grobu 22 w Witaszewicach, gmina Góra Świętej Małgorzaty Analysis of the stone objet from the grave no 22 from Witaszewice, community Góra Świętej Małgorzaty 535 536 Ilona Jagielska Unguentarium ze stanowiska w Tarnowej, gm. Pyzdry, pow. Września, woj. wielkopolskie Unguentarium from archaeological site in Tarnowa, Commune Pyzdry, District Września, Prowince of Wielkopolska 537 541 Marta Krzyżanowska Eksperymenty z produkcją rzymskich szklanych żetonów do gry na podstawie źródeł pisanych i analiz archeologicznych Experiments with the production of Roman glass chips to the game based on written sources and archaeological analysis 543 546 Jan Jílek, Zdeněk Schenk, David Vích Nové nálezy kovových součástí opasku cizího původu z raného středověku z východních Čech a střední Moravy New finds of metal belt fittings of foreign origin from the early Middle Ages from East Bohemia and Central Moravia 547 557 VI PROGRAM KONFERENCJI CONFERENCE PROGRAMME 559 VII ARCHEOLOGIA BARBARZYŃCÓW I-X ARCHEOLOGIE BARBARŮ I-X 565 LUBOMIRA TYSZLER – EDUARD DROBERJAR (RED.) ARCHEOLOGIA BARBARZYŃCÓW 2014. BARBARI SUPERIORES ET INFERIORES ŁÓDŹ – WIELUŃ 2015 PRZEDMOWA Szanowni Państwo, niniejszy wolumin stanowi plon X. Protohistorycznej Konferencji zatytułowanej „Archeologia barbarzyńców 2014. BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES. Procesy integracji środkowoeuropejskego Barbaricum. Polska – Czechy – Morawy – Słowacja”, która odbyła się w Wieluniu w dniach 21 – 24 października 2014 roku. Konferencja zorganizowana została przez Instytut Archeologii Uniwersytetu Łódzkiego, Katedrę Historii (sekcja archeologiczna) Uniwersytetu Palackiego w Ołomuńcu i Muzeum Ziemi Wieluńskiej, przy współpracy z Instytutem Archeologii Akademii Nauk Czeskiej Republiki w Brnie, Instytutem Archeologii Słowackiej Akademii Nauk w Nitrze i Katedrą Archeologii Klasycznej Uniwersytetu Trnawskiego w Trnawie. Międzynarodową konferencję honorowym patronatem objęli JM Rektor Uniwersytetu Łódzkiego prof. zw. dr hab. Włodzimierz Nykiel oraz Burmistrz Wielunia Janusz Antczak. Zakres tematyczny dotyczył środkowoeuropejskiego Barbaricum w aspekcie kontaktów kulturowych, gospodarki i wytwórczości, integracji handlowej, dyferencjacji struktur i funkcji społecznych, rytuałów pogrzebowych, jak też nowych interpretacji i odkryć archeologicznych. Konferencja zgromadziła liczne grono naukowców z Polski, Czech, Słowacji, Rumunii oraz z Austrii. Wygłoszonych zostało 45 referatów, kilka kolejnych tematów zaprezentowanych zostało podczas sesji posterowej. W ramach programu konferencji uczestnicy zwiedzili wystawy w Muzeum Lubomira Tyszler Eduard Droberjar Ziemi Wieluńskiej, historyczne zabytki miasta Wielunia i okolicy oraz odbyli objazd terenowy śladem archeologicznych odkryć w rejonie Warty. Zgłoszone pokonferencyjne materiały zaszeregowane zostały przez redakcję do pięciu grup tematycznych: I. Kontakty interregionalne w środkowoeuropejskim Barbaricum; II. Problematyka kulturowo-chronologiczna w okresach przedi rzymskim oraz w okresie wędrówek ludów; III. Gospodarka i specjalistyczne dziedziny wytwórczości w kulturze przeworskiej; IV. Markomańskokwadzki krąg kulturowy i okres wedrówek ludów; V. Varia. Niniejszy tom obejmuje 37 artykułów. Konferencja i publikacja „Archeologia barbarzyńców 2014. BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES” wpisują się w program obchodów 70. lecia Uniwersytetu Łódzkiego powołanego 24 maja 1945 roku. Zarazem konferencja i wymienione dzieło wiążą się z obchodami 50. lecia odrodzonego Muzeum Ziemi Wieluńskiej założonego w 1926 roku przez Polską Macierz Szkolną, ponownie utworzonego w styczniu 1964 roku. Wreszcie i trzeci jubileusz, bowiem przekazywany Państwu zbiór studiów stanowi plon X. Protohistorycznej Konferencji z cyklu „Archeologia barbarzyńców” zainicjowanego przez badaczy czeskich. Niniejszy tom zawiera spis dotychczasowych spotkań i listę pokonferencyjnych publikacji. Plurimos annos! Jan Książek Aldona Andrzejewska 10 LUBOMIRA TYSZLER – EDUARD DROBERJAR (RED.) ARCHEOLOGIA BARBARZYŃCÓW 2014. BARBARI SUPERIORES ET INFERIORES ŁÓDŹ – WIELUŃ 2015 INTRODUCTION Dear Readers, this volume is the result of the X. Proto-historic Conference titled ‘Archaeology of the barbarians 2014. BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES. The integration processes of the Central European Barbaricum. Poland – Bohemia – Moravia – Slovakia’, which took place in Wieluń on October 21 - 24, 2014. The conference was organized by the Institute of Archaeology, University of Lodz, the Chair of History (Archaeological Section) of the Palacký University, Olomouc and the Museum of Wieluń Land, in cooperation with the Institute of Archaeology of the Academy of Sciences of the Czech Republic in Brno, the Institute of Archaeology of the Slovak Academy of Sciences in Nitra and the Chair of Classical Archaeology at the University of Trnava. The honorary patronage of the international conference took Rector of the University of Lodz Professor dr hab. Włodzimierz Nykiel and Mayor of Wieluń Janusz Antczak. The range of subjects has concerned the Central European Barbaricum in terms of cultural contacts, economy and production, trade integration, differentiation of structures and social functions, burial rites, as well as new interpretations and archaeological discoveries. The Conference brought together a large group of scientists from Poland, the Czech Republic, Slovakia, Romania and Austria. There have been delivered 45 presentations, and several other topics were presented during the poster session. As part of the Conference, the participants visited the exhibition in the Museum of Wieluń Land, historical monuments Lubomira Tyszler Eduard Droberjar of the town of Wieluń and the surrounding area and took part in a tour on track of archaeological discoveries in the area of the Warta River. The submitted post-conference materials were classified into five thematic groups: I. The interregional contacts in the Central European Barbaricum; II. The cultural and chronological issue in the pre-Roman, Roman and Migration periods; III. Economy and specialized areas of production in the Przeworsk culture; IV. Marcomanni-Quadi cultural circle end the Migration period; V. Varia. This volume comprises 37 articles. The Conference and the publication ‘Archaeology of the barbarians 2014. BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES’ are part of the programme of celebrations of the 70th anniversary of the University of Lodz established on May 24, 1945. At the same time the Conference and the aforementioned work are associated with the celebration of the 50th anniversary of the revived Museum of Wieluń Land founded in 1926 by the Polish Educational Association, re-established in January 1964. Finally, there is also the third anniversary, because the presented publication is the result of the X. Proto-historic Conference of the cycle ‘Archaeology of the barbarians’ initiated by Czech researchers. This volume contains the list of previous meetings and the list of post-conference publications. Plurimos annos! Jan Książek Aldona Andrzejewska 12 LUBOMIRA TYSZLER – EDUARD DROBERJAR (RED.) ARCHEOLOGIA BARBARZYŃCÓW 2014. BARBARI SUPERIORES ET INFERIORES ŁÓDŹ – WIELUŃ 2015, s. 547-558 NOVÉ NÁLEZY KOVOVÝCH SOUČÁSTÍ OPASKU CIZÍHO PŮVODU Z RANÉHO STŘEDOVĚKU Z VÝCHODNÍCH ČECH A STŘEDNÍ MORAVY Jan Jílek, Zdeněk Schenk, David Vích ABSTRAKT Předkládaný text představuje nové raně středověké součásti opasků zajištěné pomocí detektoru kovů v prostoru východních Čech a střední Moravy. Hodnocené součásti opasku můžeme rozdělit do dvou skupin. Ke kováním východoalpského, severoitalského původu se hlásí protidestička ze Stradouně a kování z Kozlovic. Do okruhu spojovaného s panonskou, Byzancí ovlivněnou produkcí patří přezka z Kozlovic. Popisované památky můžeme zařadit do 7. století, přičemž kování mají optimum výskytu spíše v druhé polovině 7. věku. Cílem je vyhodnocení a interpretace těchto pro území ČR vpravdě výjimečných artefaktů. ABSTRACT This text is dealing with new early medieval belt fittings discovered in East Bohemia and Central Moravia. The artefacts presented can be divided into two groups. A counterplate from Stradouň and a fitting from Kozlovice count among fittings of East Alpine, North Italian origin. A buckle from Kozlovice has been classed with a circle associated with Pannonian production influenced by Byzantium. The relics described can be dated to the 7th century; the occurrence of these fittings culminated in the second half of the 7th century. KLÍČOVÁ SLOVA opasková kování severoitalské-východoalpské provenience, přezka panonsko-byzantského původu, raný středověk, východní Čechy, střední Morava KEYWORDS belt fittings of North Italian-East Alpine origin, buckle of Pannonian-Byzantine origin, Early Middle Ages, East Bohemia, Central Moravia ÚVOD Předkládaný text představuje nové raně středověké součásti opasků zajištěné pomocí detektoru kovů v prostoru východních Čech a střední Moravy (obr. 1:A). Cílem je vyhodnocení a interpretace těchto pro území ČR vpravdě výjimečných artefaktů, které spojujeme se dvěma odlišnými kulturními okruhy. S ohledem na nálezové okolnosti předmětů se autoři věnovali především formální srovnávací analýze a zařazení do regionálních souvislostí. 548 Jan Jílek, Zdeněk Schenk, David Vích Obr. 1. Lokalizace nálezů: A: lokality v rámci České republiky, 1-Stradouň, okr. Ústí nad Orlicí, 2 – Přerov, k. ú. Kozlovice, okr. , Přerov ; B – Stradouň, okr. Ústí nad Orlicí (převzato z www.mapy. cz); C - Přerov, k. ú. Kozlovice, okr. Přerov (výřez ze ZM 1: 10 000, list 25-13-13) Fig. 1. Location of finds: A: Sites in the Czech Republic. 1 – Stradouň, Ústí nad Orlicí District, 2 – Kozlovice, Přerov District; B – Stradouň, Ústí nad Orlicí District (according to z www.mapy.cz); C - Kozlovice, Přerov, Přerov District (according to map ZM 1: 10 000, 25-13-13). NÁLEZOVÉ OKOLNOSTI STRADOUŇ, OKR. ÚSTÍ NAD ORLICÍ, PARDUBICKÝ KRAJ Lokalitu objevil David Vích v roce 1998 v severozápadní části k. ú. Stradouň (obr. 1:B) na levém břehu řeky Loučné. Lokalita nese označení Stradouň 1. Při povrchových sběrech se podařilo zachytit nepočetnou (pozdně?) paleolitickou industrii, keramiku kultury lužických popelnicových polí, doby laténské, doby římské a ojedinělou raně středověkou Nové nálezy kovových součástí opasku cizího původu z raného středověku z východních Čech .... 549 Obr. 2. Přezka typu Boly-Želovce z Kozlovic - 1; kování opasku typu Aberg 191, Bóna D2b z Kozlovic - 2; protidestička-kování typu Aberg 177, Bóna B2a ze Stradouně - 3 (kresba M. Kovářová a T. Záruba). Fig. 2. Buckle of Boly-Želovce type from Kozlovice – 1; belt fitting of Aberg type 191, Bóna type D2b from Kozlovice – 2; counterplate - fitting of Aberg type 177, Bóna type B2a from Stradouň – 3 (drawing by M. Kovářová and T. Záruba). keramiku. Od roku 2006 zde týž provádí prospekci s detektorem kovů, při níž byly registrovány ojedinělé kovové artefakty doby popelnicových polí, četné předměty doby římské (především mladšího, ale i staršího úseku) a v neposlední řadě sporadické, ale mimořádné předměty z raného středověku. Lokalitu objevil prostřednictvím povrchové prospekce Zdeněk Schenk v roce 2001 při východním okraji k.ú. Kozlovice v trati „Nad lukami“ (obr. 1:C). Jde o nápadnou polohu na levém břehu potoka Lučnice, který představuje levostranný přítok řeky Bečvy. Doklady nejstaršího osídlení polohy reprezentují ojedinělé nálezy patinované kamenné štípané industrie, které spadají do období mladého paleolitu. Část nálezů lze rámcově datovat do neolitu a eneolitu. Prozatím vzácné stopy osídlení vázané na říční terasu pochází z mladší doby bronzové. O narůstající intenzitě sídlištních aktivit probíhajících v době laténské a době římské svědčí velké množství nálezů (Schenk 2002, 243). Prozatím ojediněle byl zaznamenán výskyt nálezů z období raného středověku. V roce 2005 byl na polykulturní lokalitě zahájen průzkum za pomocí detektoru kovů. Od roku 2011 probíhá na lokalitě průzkum prováděný v rámci projektu Preventivní archeologie Olomouckého kraje1. Dva nálezy z této lokality, které jsou předmětem tohoto příspěvku, nalezl spolupracovník projektu Miroslav Komínek. PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ LOKALIT Obec Stradouň je součástí podcelku Loučenské tabule, konkrétně okrsku Litomyšlský úval (Demek – Mackovčin a kol. 2006). Lokalita Stradouň 1 leží na pozvolném svahu orientovaném k severovýchodu v nadmořské výšce 246-250 m bezprostředně nad inundací uvedené řeky. Místní část Přerova – Kozlovice se nachází u jihozápadního vyústění významného přírodního 1 „Projekt preventivní archeologie“, „resp. preventivního záchranného archeologického výzkumu v Olomouckém kraji“ probíhá od roku 2010. Ke stanoveným cílům projektu patří realizace preventivních detektorových průzkumů na ohrožených lokalitách, jejich dokumentaci, evidenci, laboratorní ošetření nalezeného materiálu a jejich uložení do příslušných muzejních sbírek. Do projektu byla zapojena archeologická pracoviště působící na území Olomouckého kraje, která určila garanty pro jednotlivé regiony. Garantem preventivního detektorového průzkumu na Přerovsku byl stanoven Zdeněk Schenk, Muzeum Komenského v Přerově p.o. 550 Jan Jílek, Zdeněk Schenk, David Vích Obr. 3. Fotografická dokumentace: protidestička-kování typu Aberg 177, Bóna B2a ze Stradouně – 1; kování opasku typu Aberg 191, Bóna D2b z Kozlovic – 2; přezka typu Boly-Želovce z Kozlovic – 3 (foto L. Vojtěchovský, Z. Schenk). Fig. 3. Photo documentation: counterplate - fitting of Aberg type 177, Bóna type B2a from Stradouň – 1; belt fitting of Aberg type 191, Bóna type D2b from Kozlovice – 2; Buckle of Boly-Želovce type from Kozlovice – 3 (photo by L. Vojtěchovský, Z. Schenk). sloužící k připevnění opasku. U jedné z nich se zachovalo očko. Rozm.: délka 2,6 cm, šířka 1,7 cm. Uloženo v Muzeu Komenského v Přerově (doprovodná dokumentace) (obr. 2:2; 3:2). 3. Fragment jednodílné bronzové prolamované přezky. Prolamovaná destička má podobu lyry (vázy) s dvěma uchy. Zakončení přezky se nedochovalo. Rámeček je oválný s lůžkem pro jazýček. Na spodní straně je destička s otvorem pro připevnění k opasku. Rozm.: zachovalá délka 3,5 cm, šířka rámečku 2,5 cm (obr. 2:1; 3:3). ANALÝZA KOVÁNÍ ZÁPADNÍHO (VÝCHODOALPSKÉHO, SEVEROITALSKÉHO) PŮVODU komunikačního koridoru Moravské brány. Samotná lokalita leží na Radslavické terase pleistocenního stáří, která nápadně převyšuje současnou inundací řeky Bečvy. Povrch terasy v předmětném prostoru lokality představuje plochý reliéf ohraničený na severní a východní straně svahy klesajícími k vodotečím. Nadmořská výška nálezové polohy činí 220 m. POPIS PŘEDMĚTŮ 1. Bronzová litá protidestička kování opasku nepravidelně trojúhelníkovitého tvaru. Obvod destičky je hraněný. Na vnějším povrchu jsou připevněny tři okrasné kruhové nýty zdobené hrubou – nepravou granulací. Na vnitřní straně předmětu jsou patrné dvě destičky, sloužící k připevnění opasku. U jedné z nich se zachovalo očko. Rozm.: délka 4,9 cm, šířka 1,8 cm. Artefakt je v majetku Pardubického kraje, uložený v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě, podsbírce archeologie pod inv. č. 3468 (obr. 2:3; 3:1). 2. Bronzové lité nepravidelně trojúhelníkové kování opasku s očkem obdélné tvaru. Obvod destičky je hraněný. Na vnějším povrchu jsou připevněny tři okrasné kruhové nýty zdobené nepravým filigránem. Na vnitřní straně předmětu jsou patrné dvě destičky Nálezy ze Stradouně (obr. 2:3; 3:1) a Kozlovic (obr. 2:2; 3:2) náleží k částem opaskových garnitur odlévaných dle analýz slovenských nálezů z cínového bronzu s nižším podílem cínu do 8% (Zábojník a kol. 1991). Stradouňská protidestička (Gegenbeschlag) představuje ozdobu, která byla symetricky umístěná oproti přezce s destičkou. Kozlovické závěsné kování pak sloužilo k připevnění kožených řemínků (srv. Cini – Ricci 1979, Tav. IV; Daim – Lippert 1984, Abb. 7; Lörinczy – Straub 2005, 156-157, kép. 7-8). Na základě třídění N. Aberga (1923), které bylo vypracováno pro oblast Itálie, můžeme protidestičku kování opasku ze Stradouně přiřadit k typu Aberg 177 (Aberg 1923, Abb. 177). Podle morfologického systému I. Bóny (Bóna 1961-1962, 52, Abb.1:B2a) se jedná o typ B2a. Kování s poutkem z Kozlovic pak odpovídá typu Aberg 191 (Aberg 1923, Abb. 191) a Bóna D2b (Bóna 1961-1962, 52, Abb.1:D2b). Pro pojednávaná opasková kování se také vžilo označení typ Bieringen (citováno podle Zábojník 2007, 24). Trojúhelníkovité formy destiček se třemi nýty a pohyblivým připojením přezky navazují na pozdně antické triangulární kusy. Tyto pozdně římskoprovinciální přezky inspirovaly nejspíše i výrobce přezek s žebrovaným rámečkem a trojúhelníkovitou destičkou, které známe ze středodunajských hrobů se smíšeným jezdecko nomádským a pozdně antickým Nové nálezy kovových součástí opasku cizího původu z raného středověku z východních Čech .... inventářem z první poloviny 5. století (Tejral 2011, 215-218, Abb. 165; 166:3-4). Pozdně antické prostředí však stálo jistě i u geneze námi hodnocených forem z merovejského období (Swoboda 1986, 101; Losert – Pleterski 2003, 347), pro které je typické pohyblivé spojení kování a přezky (Swoboda 1986, 101, Abb. 4:7). Tento typ zapínání opasku se začíná objevovat již po polovině 6. století (Daim 1998, 108). Na přelomu 6. a 7. století, se opaskové garnitury skládaly již ze dvou až tří částí a byly často doplněny o různá drobná kování (Siegmund 1999, 171, Abb. 26:5, 7-8). V rámci chronologie vytvořené na základě porýnského materiálu se vyskytují od 6. fáze (570-580/590) a oblíbeny jsou až do 8. fáze (610-640) (Nieveler – Siegmund 1999, 6, Fig. 1.9, 1.11). Opaskové garnitury složené z hladkých kování (trojúhelníkovitého, obdélníkovitého a čtvercového tvaru), často s ozdobnými nýty, registrujeme podle F. Daima (Daim 1998, 108) v oblasti Itálie, Španělska, Karpatské kotliny a alpského území. V Itálii jsou součástí mužských hrobových výbav. Uveďme přímé analogie k nálezům ze Stradouně a Kozlovic z lokalit Sovizzo (Cini – Ricci 1979, 16, 34-35, Tav. V:14, 19) a Mombello Monferrato - hrob 20 (obr. 5:2) (Giostra 2007, 122-124, Fig. 65, 82:1b, 1e-f). Soubor ze Sovizza je řazen do 7. století (Cini – Ricci 1979, 16), hrob 20 z Mombella Monferrata pak do 2. třetiny až 40. let 7. století (Giostra 2007, 103, 122-124; de Vingo 2011, 281, Fig. 3). Blízká je rovněž protidestička z neznámé lokality, která je datována do 6. až 7. století (Profumo 1995, 167, Fig. 127) a exempláře ze sbírek muzea v Chiusi (Hessen 1975, 75-76, Tav. 21:5, 10, 14), připisované 7. věku. Z italského území pocházejí i tvarově podobné, avšak již ne zcela identické příklady. Zmiňme výběrem nálezy z pohřebiště v Grancii – hrob 62 (Hessen 1971, 76-77, Tav. 41:2)2. Ze středodunajských exemplářů stojí za zmínku tvarově blízké kusy z nekompletní opaskové garnitury z pohřebiště v Sommerein (hrob 216) (obr. 4:1). Pohřeb je datován do úseku od poloviny 7. století po třetí čtvrtinu téhož věku (Daim – Lippert 1984, 43, 74, Taf. 108:2/5, 109:2/4/2, 2/8, 2/10; Daim 1998, 108). Podobná opasková kování z bojovnického hrobu ze slovenského Devína byla připsána 2. polovině 7. století (Plachá – Hlavicová – Keller 1990, 19, tab. I; Štefanovičová 2012, 305). Panonské kusy pak zastupují blízké analogie z pohřebišť ve Vác-Kavicsbánya (hrob 512) (Gergely 2014, Abb. 2:5) a Zamárdi (hrob 10) (Bárdos – Garam 2009, Taf. 1). Garnitura z hrobu 10 pak spadá již do 1. poloviny 7. století (Zábojník 1978, 200; Daim 2003, 476-477, Pl. 16:1) a představuje 2 Za poskytnutí italské literatury A. Matouškové (UHK, VČM v Pardubicích). děkujeme kolegyni 551 jeden z časných příkladů ve sledovaném regionu. V prostředí středního Podunají je rovněž hledána výroba napodobenin studovaných památek. J. Zábojník (1978, 201) považoval za takovéto příklady kusy z pohřebišť v Želovcích (hrob 298) (Čilinská 1973, 21, 88-89, Taf. L:11-13, 15-17) a Holiar. Příbuzným typem souprav typu Bieringen jsou i lité garnitury typu Tauberbischofsheim (obr. 6:1-4) zajištěné na pohřebišti Altenerding v Bavorsku (hroby 705, 1063). Mají hraněný obvod, ozdobné nýty a jsou datovány do 2. třetiny 7. století (Losert – Pleterski 2003, 350-351, Abb. 41:1-5). Problematice chronologie popisovaných garnitur se věnoval podrobně F. Daim (1998), který svou pozornost zaměřil především na kusy z prostoru středního Podunají. Zde se jen v menším počtu dochovaly kompletní opaskové soupravy. V hrobech převažují spíše torza původních garnitur a často nesou reparace (Bóna 1961-1962, 50; Zábojník 1978, 197, 200). Tato skutečnost je někdy vysvětlována tak, že opasky mohly být dlouho nošeny. S tím se však pojí i nesnáze datovaní, neboť součásti garnitur se mohly dostat do hrobů s jistým zpožděním (Daim – Lippert 1984, 43, 74). F. Daim ve svém textu shrnul starší názory a literaturu a také nastínil typologický vývoj kování. Upozornil na variační pestrost studované skupiny kování, která byla užívána v průběhu celého 7. století (Daim 1998, 108). G. Lörinczy a P. Straub (2005, 157) se pokusili nově charakterizovat nejstarší skupinu nálezů, kterou dobře reprezentují kusy z hrobů v Tiszafüred -Majoros (hrob 787) (obr. 4:3) (Garam 1995, 97, Taf. 121:3), Zamárdi (hrob 10) (Bárdos – Garam 2009, Taf. 1), Szegvár-Oromdülö (hrob 81) (obr. 5:1), a v Szeged-Kundomb (hrob 64) (Csallány 1961, 229, Taf. CCIX:1-5). Jejich úvahy vycházejí z pozorování délek hlavních nákončí opaskových souprav v průběhu 7. století. Za nejstarší považují sady s dlouhýmihlavními nákončími, které mají často podobu „kachního zobáku“ (Lörinczy – Straub 2005, 157, Tab. 1), ty podle výše zmíněných autorů náleží do časně avarského období (568-650). Mladší, často méně masivní garnitury by pak měly mít kratší hlavní nákončí. Jejich časový rozptyl je hledán ve středním avarském období (650-710). Uvedené úvahy však bude nutné dále verifikovat nadregionálním srovnáním. Je však zřejmé, že tenké lité kusy (Zábojník a kol. 1991, 329, Tab. III), které mají pouze puncováním naznačené nýty, spadají do druhé poloviny respektive poslední čtvrtiny 7. století (Zillingtall-hrob D 469 a hrob 298 ze Želoviec). Rovněž příklady s „barokně“ bohatou boční profilací budou nejspíše o něco mladší, tedy z konce 7. věku (Daim 1998, 107-108). 552 Jan Jílek, Zdeněk Schenk, David Vích Obr. 4. Nálezové situace a rekonstrukce opasků severoitalského-východoalpského typu: 1 - Sommerein, hrob 216; 2 - Kölked-Feketekapu A, hrob 399; 3 - Tiszafüred-Majoros, hrob 787 (podle Lőrinczy – Straub 2005) různá měřítka. Fig. 4. Find contexts and reconstruction of belts of North Italian-East Alpine type: 1 – Sommerein, Grave 216; 2 – Kölked-Feketekapu A, Grave 399; 3 – Tiszafüred-Majoros, Grave 787 (after Lőrinczy – Straub 2005), various scales. Toto datování nevylučuje časové zařazení pohřbu 4 z Augsburgu, kde se mimo jiné našla litá kování s bohatě členěnými okraji, pro něž hledal J. Werner (Werner 1977, 156-158, Abb. 5-6) analogie v italské Grancii. Můžeme tedy konstatovat, že bronzové hladké opaskové garnitury s ozdobnými nýty mají optimum výskytu především ve 2. polovině 7. století (Zábojník 1978, 199, 201). Nelze však, vyloučit, že některé kusy byly vyrobeny již před polovinou století a do hrobu se dostaly se zpožděním. Na základě geografického rozptylu lze hledat jejich hlavní soustředění v severní Itálii, Bavorsku a jihozápadním Německu. S ohledem na distribuci těchto památek se jejich etnická interpretace jeví dnes již jako problematická a neudržitelná (Losert – Pleterski 2003, 351, obecně viz 495-496). Námětem k dalším úvahám mohou být hypotézy H. Steuera (Steuer 1994, 14-15) o závislosti rozšíření drobné kovové industrie na moci družin a jejich svazů, kdy mohlo docházet Nové nálezy kovových součástí opasku cizího původu z raného středověku z východních Čech .... 553 Obr. 5. Nálezová situace a rekonstrukce opasku severoitalského-východoalpského typu z pohřebiště na lokalitě Szegvár-Oromdülöi, hrob 81 – 1 (podle Lőrinczy – Straub 2005); opasková garnitura z pohřebiště Mombello Monferrato, hrob 20 – 2 (podle Giostra 2007) různá měřítka. Fig. 5. Find context and reconstruction of a belt of North Italian-East Alpine type from the burial ground at Szegvár-Oromdűlő, Grave 81 – (after Lőrinczy – Straub 2005); belt set from the burial ground at Mombello Monferrato, Grave 20 – 2 (after Giostra 2007), various scales. k výměně forem a řemeslníků. Spíše je však nutné na tyto památky nahlížet jako na specifický módní projev, který vyzařoval z výše zmíněného prostoru a našel své uplatnění i v sousedních regionech (např. střední Podunají a nově i východní Čechy). PŘEZKA TYPU BOLY-ŽELOVCE Z Kozlovic na Přerovsku známe kromě opaskového kování typu Aberg 191/Bóna D2b, o kterém jsme pojednali výše, také bronzovou prolamovanou jednodílnou opaskovou přezku středomořského typu (obr. 2:1; 3:3). Na základě lyrovitého (vázovitého) tvarování destičky, jednodílné konstrukce a poutek s očky na připevnění k opasku, ji můžeme připsat k „panonskému“ typu Boly-Želovce, respektive k jejímu derivátu (Ibler 1992, 138-140, Abb. 3-4), případně k variačně širokému typu Keszthely-Pécs (citováno podle Varsik 1992, 85, Taf. IV-V). Typ Boly-Želovce se vyvinul z východo-středomořských dvoudílných přezek typu E24. Ty se vyskytovaly především na územích východořímské a perskésásánovské říše v časovém rozsahu od konce 6. století 554 Jan Jílek, Zdeněk Schenk, David Vích Obr. 6. Opaskové garnitury typu Tauberbischofsheim z pohřebiště v Altenerding v Bavorsku, hroby 705, 1063 -1 až 4 (podle Losert – Pleterski 2003); panonské přezky typu Boly-Želovce: Pécs-Gyárváros - 5 (podle Varsik 1992); Pécs-Gyárváros - 6 a 7 (podle Ibler 1992); Keszthely-okolí - 8 (podle Ibler 1992); Zamárdi, hrob 193 - 9 (podle Bárdos – Garam 2009); Devínska Nová Ves, hrob 420 - 10 (podle Zábojník 2007) různá měřítka. Fig. 6. Tauberbischofsheim-type belt sets from the cemetery at Altenerding in Bavaria, Graves 705, 1063 – 1 to 4 (after Losert – Pleterski 2003); Pannonian buckles of Boly-Želovce type: Pécs-Gyárváros – 5 (after Varsik 1992); Pécs-Gyárváros – 6 and 7 (after Ibler 1992); Keszthely-surroundings – 8 (after Ibler 1992); Zamárdi, Grave 193 – 9 (after Bárdos – Garam 2009); Devínska Nová Ves, Grave 420 – 10 (after Zábojník 2007), various scales. po 1. třetinu 7. století (Schulze-Dörrlamm 2009, 7779, Abb. 36). Nelze však zcela vyloučit i jejich delší užívání. Dokladem může být exemplář z komorového hrobu 122a (vrstva IV) z pohřebiště v Lučistoe na Krimu. Pohřební vrstva IV je datována do konce 7. až počátku 8. století a odpovídá chronologické skupině 10 (Ajbabin – Chajredinova 2009, 65, Abb. 30:9). U. Ibler zařadila typ Boly-Želovce do širokého časového úseku od konce 6. století do pozdního 7. věku. Jejich rozptyl pak dokumentovala v Karpatské kotlině, Slovensku, Albánii, Chorvatsku a Řecku (Ibler 1992, 138, 140, Abb. 5). Tvarově se kozlovický Nové nálezy kovových součástí opasku cizího původu z raného středověku z východních Čech .... kus nejvíce podobá přezkám z pohřebišť v Devínské Nové Vsi (hrob 420) (obr. 6:10) (Zábojník 2007, 22, obr. 7:2) a Pécs-Gyárváros (obr. 6:5-7). Tyto exempláře se staly součástí hrobových výbav v poslední třetině 7. věku (Varsik 1992, 87, Taf. IV:4). Za zmínku stojí i blízké paralely z Boly (hrob 43), Zamárdi (hrob 193) (obr. 6:9) (Bárdos – Garam 2009, 38-39, Taf. 24:26) a z okolí Keszthely (obr. 6:8) (Ibler 1992, Abb. 3:1-4). Místo výroby pojednávaných přezek je tradičně hledáno podle jejich prostorové distribuce. I přes omezenou výpovědní hodnotu této metody se zdá, že soustředění těchto nálezů v Panonii a na Balkánském poloostrově nebude zřejmě náhodné. Na tomto širokém území mohlo docházet k výrobě přezek typu Boly-Želovce (typu Keszthely-Pécs), které jsou méně honosnými napodobeninami východostředomořských typů E 24 (Varsik 1992, 8990; Ibler 1992, 140; Schulze-Dörrlamm 2009, 79; Riemer 2005, 278). Zda byly vyráběny přesídleným pozdně antickým obyvatelstvem nebo místními, kteří napodobovali byzantské předlohy, je obtížné rozhodnout. INTERPRETACE Kování západního (východoalpského, severoitalského) původu ze Stradouně a Kozlovic představují v současnosti první nálezy svého druhu na území České republiky (k nálezům západní provenience viz Profantová 2008, 626-628, Abb. 10, Tab. 2). Nejblíže k našemu regionu se vyskytují srovnatelné kusy na Slovensku, v Rakousku a Maďarsku, kde jsou zpravidla součástí výbav avarských hrobů (Daim 1998, týž 2003). Námi hodnocené exempláře však pocházejí s určitou mírou opatrnosti ze sídlištního prostředí, podobně jako exemplář z Devínské Nové Vsi (Elschek 1997, 44, obr. 20:9). Díky detektorové prospekci budou podobné nálezy nejspíše časem přibývat. S ohledem na nálezové kontexty jsou jejich vypovídací možnosti do jisté míry omezeny. Můžeme však uvažovat o třech hypotetických vysvětleních. Předměty mohou svědčit o nošení opasků zdobených kováními cizí provenience (k interpretační skepsi viz Daim 1998, 107-108). Zdali se jedná o doklad přítomnosti cizinců, jak o tom v případě zadunajských nálezů z pohřebišť uvažovali G. Lörinczy a P. Straub (Straub 2005, 158), či ukázku nošení popisovaných opasků v kulturně odlišném prostředí místní populací, nedokážeme zatím rozhodnout. Pozdější napodobování součástí garnitur v prostoru severní periferie avarského kaganátu (Slovensko, Rakousko) by mohlo poukazovat 555 na kulturní ovlivnění ze zdrojové oblasti jejich výskytu. Pro indicie, které by ukazovaly na blíže nespecifikované obchodní aktivity (Zábojník 1978, 200) nemáme příliš opor v pramenech. Pro posledně zmíněnou spekulaci však hovoří geografické pozice obou lokalit. Ty podporují spíše třetí úvahu. Stradouň se nachází v povodí řeky Loučné, podél níž je hledán (a pro mnohá období i řadou nálezů doložen) důležitý komunikační koridor spojující střední Podunají a české Polabí. Kozlovice u Přerova pak leží na důležité spojnici propojující středo-dunajskou oblast s územím dnešního Polska. Druhý kozlovický nález – přezka typu Boly-Želovce ukazuje na kontakty s panonským – balkánským regionem. Vysvětlení její přítomnosti na lokalitě spolu s výše zmíněným kováním poukazuje na skutečnost, že zdejší starohradištní populace udržovala styky s jižněji situovanými kraji. Jak ukazují starší i nové nálezy, tento jev není ojedinělý. Z Moravy doposud známe různé druhy byzantských přezek z předvelkomoravského období z Mikulčic (Profantová 2008, 632, Abb. 13, 15), Mutěnic (naposledy Klanica 2008, 218-222, obr. 114, foto 21) a nově také Bedihoště (Čižmář – Čižmářová – Kejzlar – Kolníková 2010, 126, 135, obr. 3:1; 10). Z Čech byly publikovány přezky z Prahy-Košíř (Profantová – Lutovský 1989), Kšel (Profantová 2008, 632, Abb. 13:1), Opolan a DolánekRubína (Profantová 2015, 261, Abb. 4:4-5). ZÁVĚR Hodnocené součásti opasku můžeme rozdělit do dvou skupin. Ke kováním východoalpského, severoitalského původu se hlásí protidestička ze Stradouně (obr. 2:3) a kování z Kozlovic (obr. 2:2). Do okruhu spojovaného s panonskou, Byzancí ovlivněnou produkcí, patří přezka z Kozlovic (obr. 2:1). Popisované památky můžeme zařadit do 7. století, přičemž kování mají optimum výskytu spíše v druhé polovině 7. věku. Nálezové kontexty artefaktů neposkytují příliš mnoho prostoru pro detailní interpretaci. Lze však uvažovat o obchodních či společenských aktivitách, odehrávajících se v prostoru důležitých komunikačních tahů, spojujících středodunajský prostor se severněji položenými regiony. Zdá se tedy, jak již naposledy nastínila N. Profantová (Profantová 2015, 261), že středoevropský prostor, ležící severně avarských držav, který v 7. století spojujeme se Sámovou říší, udržoval kontakty s jižními oblastmi. 556 Jan Jílek, Zdeněk Schenk, David Vích LITERATURA Åberg, N. 1923: Die Goten und Langobarden in Italien. Arbeten utgifna med understöd af Vilhelm Ekmans Universitetsfond, Uppsala 29. Uppsala. Ajbabin, A. I. – Chajredinova, E. A. 2009: Das Gräberfeld beim Dorf Lučistoe. Bd. 1, Ausgrabungen der Jahre 1977, 1982 – 1984. Monographien. Römisch-Germanisches Zentralmuseum 83. Mainz. Bárdos, E. – Garam, É. 2009: Das awarenzeitliche Gräberfeld in Zamárdi-Rétiföldek. Teil 1. Monumenta avarorum archaeologica, 9. Budapest. Bóna, I. 1961-1962: Beiträge zu den ethnischen Verhältnissen des 6.-7. Jahrhunderts in Westungarn I. Norditalischer Bronze-Gürtelschmuck in frühawarischen Gräberfeldern. Alba Regia II-III, 49-68. Cini, S. – Ricci, M. 1979: I Longobardi nel territorio Vicentino. Vicenza. Čilinská, Z. 1973: Frühmittelalterliches Gräberfeld in Želovce. Archaeologica Slovaca Catalogi V. Bratislava. Csallány, D. 1961: Archäologische Denkmäler der Gepiden im Mitteldonaubecken (454-568 u. Z. ). Archaeologia Hungarica s.n. XXXVIII. Budapest. Čižmář, M. – Čižmářová, J. – Kejzlar, M. – Kolníková, E. 2010: Detektorová prospekce archeologických lokalit na Moravě v roce 2009, Přehled výzkumů 51, 125137. Daim, F. 1998: Das awarische Gräberfeld von Zillingtal: sechs Gräber mit „westlichen“ Gegenständen. Wiss. Arbeiten aus dem Burgenland 100, 97-135. Daim, F. 2003: Avars and Avar archaeology an introduction. In: H. W. Goetz – J. Jarnut – W. Pohl (eds.): Regna and Gentes. The Relationship between Late Antique and Early Medieval Peoples and Kingdoms in the Transformation of the Roman Word. Leiden-Boston, 463-570. Daim, F. – Lippert, A. 1984: Das awarische Gräberfeld von Sommerein am Leithagebirge, NÖ. Studien zur Archäologie der Awaren I. Wien. Demek, J. – Mackovčin, P. a kol. 2006: Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Brno. Elschek, K. 1997: Prieskum v Bratislave-Devínskej Novej Vsi v roku 1995. AVANS 1995, 43-44. Garam, É.1995: Das awarenzeitliche Graberfeld von Tiszafüred. Budapest. Gergely, S. 2014: Kulturális összeolvadás a „középavar korban“. a Vác-Kavicsbányai temetö. Archaeologiai Értesítö 139, 99-125. Giostra, C. 2007: Aspetti del rituale funerario. In: E. Micheletto (ed.): Longobardi in Monferrato. archeologia della „ludiciaria Torrensis“. Casale Monferrato, 99-129. Hessen von, O. 1971: Primo contributo alla Archeologia Longobarda in Toscana. Le necropoli. Studi 18. Firenze. Hessen von O. 1975: Secondo contributo alla Archeologia Longobarda in Toscana. Reperti isolati e di provenienza incerta. Studi 41. Firenze. Ibler, U. 1992: Pannonische Gürtelschnallen des späten 6. und 7. Jahrhunderts. Arch. Vestnik 43, 135-148. Klanica, Z. 2008: Mutěnice-Zbrod. Zaniklé slovanské sídliště ze 7.-10. století. Brno. Lőrinczy, G. – Straub, P. 2005: Alpi típusú övgarnitúra a Szegvár-Oromdülöi 81. sírból. Zalai Múzeum 14, 137-167. Losert, H. – Pleterski, A. 2003: Altenerding in Oberbayern. Struktur des frühmittelalterlichen Gräberfeldes und „Ethnogenese“ der Bajuwaren. Berlin–Bamberg– Ljubljana. Nieveler, E. – Siegmund, F. 1999: The Merovingian chronology of the Lower Rhine Area: results and problems. In: J. Hines – K. H. Nielsen – F. Siegmund (eds.): The pace of change. Studies in Early-Medieval Chronology. Oxford, 3-22. Plachá, V. – Hlavicová, J. – Keller, I. 1990: Slovanský Devín. Bratislava. Profantová, N. 2008: Die frühslawische Besiedlung Böhmens und archäologische Spuren der Kontakte zum früh- und mittelawarischen sowie merowingischen Kulturkreis. In: J. Bemmann – M. Schmauder, (Hrsg.): Kulturwandel in Mitteleuropa, Langobarden-AwarenSlawen. Kolloquien zur Vor- und Frühgeschichte Bd. 11. Bonn – Köthen, 619-644. Profantová, N. 2015: Bronzefunde des 7. Jahrhunderts aus Městec Králové (Bez. Nymburk, Böhmen). In: O. H. Tamáska – H. Herold – P. Straub – T. Vida (Hrsg.): Castellum, Civitas, Urbs. Zentren und Eliten in frühmittelalterlichen Ostmitteleuropa. Castellum Pannonicum Pelsonense vol. 6. Budapest-LeipzigKeszthely-Rahden/Westf, 249-263. Profantová, N. – Lutovský, M. 1989: Byzantská přezka z Prahy-Košíř, Archaeologica Pragensia 10, 77-84. Profumo, M. C. 1995: La Marche in età longobarda: aspetti storico-archeologici. In: L. Paroli et al. (eds.): La necropoli altomedievale di Castel Trosino, Bizantini e Longobardi nelle Marche. Milano-Ascoli Piceno. Riemer, E. 2005: Byzantinische Schnallen des 6. und 7. Jahrhunderts – Ein Forschungsüberblick. In: B. Päffgen – E. Pohl – M. Schmauder (Hrsg.): Cum grano salis. Beiträge zur europäischen Vor- und Frühgeschichte. Festschrift für Volker Bierbrauer zum 65. Geburtstag. Friedberg, 269-282. Schenk, Z. 2002: Přerov (k.ú. Kozlovice, okr. Přerov), Přehled výzkumů 43, 243. Schulze-Dörrlamm, M. 2009: Byzantinische Gürtelschnallen und Gürtelbeschläge im Römisch-Germanishen Zentralmuseum. Teil II. Kataloge Vor- und Frühgeschichtlicher Altertümer 30/2. Mainz. Nové nálezy kovových součástí opasku cizího původu z raného středověku z východních Čech .... Siegmund, F. 1999: Gürtel. Jung. Epoche. Reallexikon der Germanischen Altertumskunde 13, Berlin – New York, 166-175. Steuer, H. 1994: Archäologie und germanische Sozialgeschichte – Forschungstendenzen in den 1990er Jahren. In: K. Düwel (Hrsg.): Runische Schriftkultur in kontinental-skandinavischer und -angelsächsischer Wechselbeziehung: internationales Symposium in der Werner-Reimers-Stiftung vom 24. – 27. Juni 1992 in Bad Homburg. Berlin-New York, 10-55. Swoboda, R. M. 1986: Zu spätantiken Bronzeschnallen mit festem, dreieckigem Beschlag. Germania 64/1, 91-103. Štefanovičová, T. 2012: Avari a Slovania v oblasti Bratislavy. In: J. Šedivý – T. Štefanovičová (eds.): Dejiny Bratislavy 1. Od počiatkov do prelomu 12. a 13. storočia. Bratislava, 300-307. Tejral, J. 2011: Einheimische und Fremde. Das norddanubiseche Gebiet zur Zeit der Völkerwanderung. Spisy Archeologického ústavu AV ČR v Brně, v.v.i. 33. Brno. 557 Vingo de, P. 2011: Objets de tradition et objets de la transition dans les pratiques de la classe aristocratique Lombarde masculine sur le territoire Piémontais. In: I. Baldini Lippolis – A. Lina Morelli (eds.): Oggetti-simbolo: produzione, uso e significato nel mondo antico. Ornamenta 3, Bologna, 269-314. Werner, J. (Hrsg.) 1977: Das Ausgrabungen in St. Ulrich und Afra in Augsburg 1961-1968. Münchner Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte Bd. 23. München. Zábojník, J. 1978: K výskytu predmetov západného pôvodu na pohrebiskách z obdobia avarskej ríše v Dunajskej kotline. Slovenská archeológia 26, 193-214. Zábojník, J. 2007: K problematike predmetov „byzantského pôvodu“ z nálezísk obdobia avarského kaganátu na Slovensku. Zborník Slovenského národného múzea Archeológia. supp. 2, 13-32. Zábojník, J. – Horák, M. – Mihok, L. – Soláriková, M. 1991: К štúdiu výroby tzv. severotalianskych bronzových kovaní. In: Z. Čilinská (ed.): K problematike osídlenia stredodunajskej oblasti vo včasnom stredoveku. Nitra, 323-331. Varsik, V. 1992: Byzantinische Gürtelschnallen im mittleren und unteren Donauraum im 6. und 7. Jahrhundert. Slovenská archeológia 40, 77-108. NEW FINDS OF METAL BELT FITTINGS OF FOREIGN ORIGIN FROM THE EARLY MIDDLE AGES FROM EAST BOHEMIA AND CENTRAL MORAVIA SUMMARY This text is dealing with new finds of early medieval belt fittings obtained with the help of a metal detector in East Bohemia and Central Moravia (Fig. 1). The aim is above all to analyse, evaluate and interpret these hitherto not very numerous artefacts, which have been associated with two different cultural spheres. Fittings of western (East Alpine, North Italian) origin The finds from Stradouň (Fig. 2: 3; 3: 1) and Kozlovice (Fig. 2: 2; 3: 2) count among components of belt sets. The counterplate from Stradouň represents an ornament, which was placed symmetrically opposite the buckle with chape. The suspension fitting from Kozlovice served for fastening leather straps (cf. Cini – Ricci 1979, Tav. IV; Daim – Lippert 1984, Abb. 7; Lőrinczy – Straub 2005, 156-157, kép. 7-8). Based on the classification by N. Aberg (Aberg 1923), which was elaborated for the territory of Italy, the counterplate of the belt fitting from Stradouň can be classed with Aberg type 177 (Aberg 1923, Abb. 177). According to the morphological system by I. Bóna (Bóna 1961-1962, 52, Abb. 1: B2a) it is the B2a type. The fitting with loop from Kozlovice corresponds to Aberg type 191 (Aberg 1923, Abb. 191) and Bóna D2b (Bóna 1961-1962, 52, Abb.1: D2b). The belt fittings discussed have also been called the Bieringen type (after Zábojník 2007, 24). The problem of dating of the above-mentioned belt sets was treated in detail by F. Daim (Daim 1998), who mainly paid attention to pieces from the Middle Danube region. Complete belt sets are preserved here on only a limited scale. The graves rather contained only fragments of the original belt sets which often exhibit repair marks (Bóna 1961-1962, 50; Zábojník 1978, 197, 200). This fact has sometimes been explained so that the belts may have been worn over a long period of time. This, however, is also connected with dating difficulties, because some belt components may have got into graves with some delay (Daim – Lippert 1984, 43, 74). F. Daim in his text summed up older opinions and literature and outlined the typological development of belt fittings. He pointed to large variability of the group of fittings studied, which have been used the whole 7th century long (Daim 1998, 108). G. Lőrinczy and P. Straub (Straub 2005, 157) tried to newly characterise the oldest group of finds, which is well represented by the pieces from graves at Tiszafüred-Majoros (Grave 787) (Fig. 4: 3) (Garam 1995, 97, Taf. 121: 3), Zamárdi (Grave 10) (Bárdos – Garam 2009, Taf. 1), Szegvár-Oromdűlő (Grave 81) (Fig. 5: 1), and Szeged-Kundomb (Grave 64) (Csallány 1961, 229, Taf. CCIX: 1-5). Their conclusions are based on observations of length of the main strap ends, which often have the shape of a “duck’s beak” (Lőrinczy – Straub 2005, 157, Tab. 1). These strap ends, according to the above authors, fall within the Early Avar Period (568-650). Later belt sets, often not so massive, should have a shorter main strap end. Their chronological dispersion has been sought in the Middle Avar Period (650-710). These considerations, however, must be further verified by trans-regional comparison.Nevertheless, it is obvious that thin cast pieces (Zábojník a kol. 1991, 329, Tab. III), whose rivets are only indicated by punching, fall within the second half or the last quarter of the 7th century (Zillingtal – Grave D 469 and Grave 298 from Želovce). 558 Jan Jílek, Zdeněk Schenk, David Vích The examples with “baroque”-lavish lateral profile will most probably also be somewhat younger, that is from the end of the 7th century (Daim 1998, 107-108).We can conclude that the occurrence of bronze smooth belt fittings with decorative rivets mainly culminated in the 2nd half of the 7th century (Zábojník 1978, 199, 201). But it is well possible that several pieces were already manufactured before the mid-7th century and got into grave with some delay. Based on the geographic distribution, their main concentration can be sought in North Italy, Bavaria and Southwest Germany. Buckle of Boly-Želovce typeFrom Kozlovice in the Přerov region we know besides a belt fitting of the Aberg 191/Bóna D2b type, which was described above, a bronze openwork one-part belt buckle of Mediterranean type (Fig. 2: 1). Based on its lyriform (vase-shaped) chape, one-part construction and loops with eyelets for fastening on the belt we can class it with the “Pannonian” type Boly-Želovce (Fig. 6: 5-10), or with its derivative (Ibler 1992, 138-140, Abb. 3-4), or with the very variable type Keszthely-Pécs respectively (after Varsik 1992, 85, Taf. IV-V). The Boly-Želovce type has developed from eastern Mediterranean two-part buckles of E24 type. U. Ibler dated the Boly-Želovce type to the wide time interval from the end of the 6th century to the late 7th century. The distribution of this type was documented by her in the Carpathian Basin, Slovakia, Albania, Croatia and Greece (Ibler 1992, 138, 140, Abb. 5). The production place of the buckles treated has traditionally been sought according to their spatial distribution. Despite a limited informational value of this method it seems that the concentration of these finds in Pannonia and on the Balkan Peninsula is probably not accidental. It might have been that the buckles of BolyŽelovce type (Keszthely-Pécs type), which represent simpler imitations of the East Mediterranean E24 types (Varsik 1992, 89-90; Ibler 1992, 140; Schulze-Dörrlamm 2009, 79; Riemer 2005, 278), were manufactured on this wide territory. Anyway, it is hard to decide whether their manufacturers were relocated Romance people or local inhabitants imitating the original Byzantine artefacts. Interpretation The fittings of western (East Alpine, North Italian) origin from Stradouň and Kozlovice currently represent the first finds of this type on the territory of the Czech Republic (on artefacts of western origin see Profantová 2008, 626- 628, Abb. 10, Tab. 2). The specimens treated in this paper, however, probably come from settlements, just like the piece from Devínska Nová Ves (Elschek 1997, 44, obr. 20: 9). Their informational value is somewhat limited with regard to find contexts. But we can take into consideration three hypothetical explanations. The artefacts can be an evidence of wearing belts decorated with fittings of foreign origin (on interpretational scepticism see Daim 1998, 107-108). We cannot yet decide whether it is a proof of the presence of foreigners, as it has been assumed by G. Lőrinczy and P. Straub (Straub 2005, 158) in the case of finds from Transdanubia, or an example of how the above-mentioned belts have been worn by local population in a culturally different environment. Later imitation of belt fittings on the northern periphery of the Avar Khaganate (Slovakia, Austria) may refer to cultural influence from the area of their primary occurrence. Evidence which would indicate some unspecified trade activities (Zábojník 1978, 200) does not have any reliable support in sources. Geographical position of both the localities under review, however, would rather corroborate the last mentioned theory. Stradouň is situated in the basin of the river Loučná, along which an important communication corridor connecting the Middle Danube region and the Bohemian Elbe region has been sought. Kozlovice near Přerov is located on an important connecting line between the Middle Danube region and the territory of what is now Poland.The second find from Kozlovice – a buckle of the Boly-Želovce type – refers to contacts with the Pannonian – Balkan region. The explanation of its presence at the site together with the above-mentioned fitting points to the fact that in the 7th-8th centuries, the local population has maintained contacts with more southerly situated lands. As it is evidenced by older as well as new finds, this phenomenon is by far not isolated. From Moravia we presently know various types of Byzantine buckles of the pre-Great Moravian Period from Mikulčice (Profantová 2008, 632, Abb. 13, 15), Mutěnice (recently Klanica 2008, 218-222, obr. 114, foto 21) and newly also Bedihošť (Čižmář – Čižmářová – Kejzlar – Kolníková 2010, 126, 135, obr. 3: 1; 10). In Bohemia, buckles were published from Prague – Košíře (Profantová – Lutovský 1989), Kšely (Profantová 2008, 632, Abb. 13: 1), Opolany and Dolánky-Rubín (Profantová 2015, 261, Abb. 4: 4-5). PhDr. Jan Jílek, Ph.D. Východočeské muzeum v Pardubicích Zámek čp. 4, CZ-530 02, Pardubice PhDr. D. Vích Regionální muzeum ve Vysokém Mýtě Šemberova 125/I, CZ-566 01, Vysoké Mýto dvich@centrum.cz Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Ústav historických věd, Studentská 84, CZ-532 10, Pardubice mitridates@post.cz Mgr. Zdeněk Schenk Muzeum Komenského v Přerově Horní náměstí 7, CZ-750 11, Přerov schenk@prerovmuzeum.cz LUBOMIRA TYSZLER – EDUARD DROBERJAR (RED.) ARCHEOLOGIA BARBARZYŃCÓW 2014. BARBARI SUPERIORES ET INFERIORES ŁÓDŹ – WIELUŃ 2015 X. PROTOHISTORYCZNA KONFERENCJA ARCHEOLOGIA BARBARZYŃCÓW 2014 Wieluń, 21-24 październik 2014 Organizatorzy Instytut Archeologii Uniwersytetu Łódzkiego w Łodzi Katedra historie - sekce archeologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Muzeum Ziemi Wieluńskiej w Wieluniu Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno, v.v.i. Archeologický ústav Slovenskej akadémie vied v Nitre Katedra klasickej archeológie Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES Procesy integracji środkowoeuropejskego Barbaricum Integration processes of the Central European Barbaricum Polska – Czechy – Morawy – Słowacja Poland – Bohemia – Moravia – Slovakia PROGRAM KONFERENCJI/ PROGRAMME OF CONFERENCE PhDr. Kristán Elschek, CSc. – Archeologický ústav SAV v Nitre WTOREK, 21 październik 2014 r. Doc. PhDr. Vladimír Varsik, CSc. – Trnavská univerzita v Trnave 9.30-11.00 Rejestracja uczestników SESJA OTWIERAJĄCA OPENING SESSION Zwiedzanie wystaw w Muzeum Ziemi Wieluńskiej SESJA POPOŁUDNIOWA 1. AFTERNOON SESSION 1. Ceremonia powitania: Burmistrz Miasta Wielunia Janusz Antczak Dyrektor Muzeum Ziemi Wieluńskiej Janusz Książek Dr Lubomira Tyszler – Instytut Uniwersytetu Łódzkiego Doc. PhDr. Eduard Droberjar, Ph.D. – Univerzita Palackého v Olomouci Archeologii Droberjar Eduard: Markomani a Lugiové. K labskogermánsko-przeworským kontaktům ve starší době římské (Čechy, Morava a Polsko) Program konferencji 562 Kristán Elschek: Príspevok k začiatkom germánskeho osídlenia Pomoravia (Západné Slovensko) Markéta Šálová: Labsko-germánské elementy v kultuře przeworské v mladší době římské Robert Gindele: Die Siedlungen der Przeworsk Kultur im Oberen Theiß-Gebiet. Entwicklungsphasen und Veränderungen in der Sachkultur Vladimír Dyskusja Andrzej Michałowski: Zamieszkać pod ziemią? Uwagi o możliwych funkcjach obiektów wziemnych z obszaru środkowoeuropejskiego Barbaricum Lubomira Tyszler: Pochówek „książęcy” w Witaszewicach, pow. Łęczyca. Ideologia funeralna arystokracji barbarzyńskiej „środkowego” okresu rzymskiego Józef Bednarczyk, Adriana Romańska: Książęce czy okazałe - groby z Karczyna/Witowów, gm. Inowrocław, woj. kujawskopomorskie Andrzej Dubicki, Marek Olędzki: Inferiores Sarmatae w orbicie relacji ze światem germańskim i z Cesarstwem Dyskusja Spotkanie integracyjne ŚRODA, 22 październik 2014 r. SESJA PRZEDPOŁUDNIOWA 2. MORNING SESSION 2. Milena Dyskusja Sesja terenowa (informacja) SESJA POSTEROWA POSTER SESSION Jan Blažek, Lenka Ondráčková, Marek Půlpán, Agnieszka Reszczyńska: Nové žárové pohřebiště z doby římské v Nezabylicích (okr. Chomutov, Ústecký kraj, Česká republika) Adéla Matoušková: Langobardské lučíkovité spony v 6. - 7. století na území Itálie - vývojové tendence Tomáš Zavoral, Jan Jílek, František Janošek Kašpárek: Pohřebiště z doby římské v Kuněticích, okr. Pardubice Tomáš Kolon: Zoomorfné nádoby z kvádskeho sídliska Nitra-Mikov dvor (The zoomorphic vessels from the Quadic settlement at Nitra-Mikov dvor) Przerwa Teska: Północne odgałęzienie szlaku bastarneńskiego? Elementy jastorfskie w rejonie dolnego biegu Wisły Maciej Karwowski: Celtycki Oberleiserberg a strefa germańska Tomasz Gralak: Zachodnia i wschodnia strefa kultury przeworskiej – przyczyny i formy zróżnicowania w czasach przełomu er Marcin Bohr: Pasma górskie w Barbaricum. Bariery – strefy kontaktowe – zaplecze surowcowe – „miejsca do życia”. Casus Sudetów Dyskusja Karol Pieta, Miroslava Švihurová: Jantár z Liptovskej Mary III-Za panskými humny v kontexte osídlenia severného Slovenska v staršej dobe rímskej Piotr Kaczanowski, Andrzej Przychodni: Uwagi o chronologii faz B2b i C1a w kulturze przeworskiej Varsik, Titus Kolník: Neskoroantická rezidencia v Cíferi-Páci. Rímske a germánske elementy v architektúre sídla SESJA POPOŁUDNIOWA 3. AFTERNOON SESSION 3. Artur Błażejewski: Groby warstwowe w okresie rzymskim w Barbaricum – próba definicji (Layer-graves of Roman Period in the Barbaricum – definition) Mirosław Ciesielski: Cmentarzyska warstwowe kultury przeworskiej w Wielkopolsce wschodniej Judyta Rodzińska-Nowak, Joanna Zagórska-Telega: Obiekty rowkowe typu żabienieckiego – próba interpretacji Pavel Horník: Nové pohřebiště z doby římské na k.ú. Kratonohy (okr. Hradec Králové) Marek Olędzki, Grzegorz Teske: Ostrogi podgrupy H według Ginalskiego na obszarze kultury przeworskiej Dyskusja 563 Program konferencji Lubomira pow. Łęczyca. Makroskopowe szczątki roślinne jako wskaźnik charakteru użytkowego roszarni kultury przeworskiej Tyszler, Jacek Ziętek: Importowana ceramika z cmentarzyska kultury przeworskiej w Prusicku, stan. 9, w rejonie górnej Warty (pow. Pajęczno) Jakub Halama: Maskovité zámky římsko-provinciální produkce v naddunajském barbariku Ilona Jagielska: Flakonik z wykopu budowlanego w Tarnowej, gm. Pyzdry, pow. Września, woj. Wielkopolskie Marta Krzyżanowska: Eksperymenty z produkcją rzymskich szklanych żetonów do gry, na podstawie źródeł pisanych i analiz archeologicznych Anna Jankowiak: Oczami Imperium Rzymskiego. Importy rzymskie na terenie środkowoeuropejskiego Barbaricum Dyskusja Spotkanie integracyjne CZWARTEK, 23 październik 2014 r. SESJA TERENOWA EXCURSION SESSION Archeologia w krajobrazie Warty Dyskusja Bogusław Pavel Horník: Výsledky revizního výzkumu pohřebiště z doby stěhování národů v Lochenicích, poloha „Na Šancích” Bożena Jozefów: Znaczenie miejsc świętych i relacji ze sferą sacrum wedle opisów Germanii Tacyta Daniel Żychliński, Dyferencjacja społeczna ludności kultury przeworskiej w świetle analizy wybranych cmentarzysk z Wielkopolski Dyskusja Spotkanie integracyjne PIĄTEK, 24 październik 2014 r. SESJA PRZEDPOŁUDNIOWA 5 MORNING SESSION 5. Wieluń. Dzieje średniowiecznego miasta Szymon Orzechowski: Czarna metalurgia ludności kultury przeworskiej. Społeczne i ekonomiczne aspekty produkcji Błażej Muzolf, Przemysław Muzolf: Piecowisko kultury przeworskiej w Bieniądzicach. Zagadnienia chronologii i funkcji Karolina Kot: Stabilność i dyskontynuacja. Z badań nad trwałością tradycji garncarskich w okresie przedrzymskim Halina Dobrzańska: Ośrodki wytwórczości ceramiki kultury przeworskiej w dolinie Wisły i nad Rabą w kontekście społecznym i paleogeograficznym Justyn Skowron: Człowiek Barbaricum – rzemieślnik Magdalena Piotrowska: Studnia koło rzeki czyli o zasadności zakładania i funkcji sztucznych ujęć wody w przestrzeni osad kultury przeworskiej. Szkic do problemu Wojciech Siciński, Aldona Mueller-Bieniek, Adam Walanus: Kolonia Orenice stanowisko 2, kultury David Vích, Jan Jílek: Kování opasku ze sklonku stěhování národů ze Stradouně, okr. Chrudim Architektura sakralna Ziemi Wieluńskiej SESJA POPOŁUDNIOWA 4. AFTERNOON SESSION 4. Abramek: Schyłkowa faza przeworskiej nad górną Wartą Pavel Kacl: Nové sídlištní nálezy z časné doby římské v pražském Bubenči (v ulici Na Marně) Daniel Czernek: Materiały kultury przeworskiej odkryte w latach 2009-2014 w trakcie badań weryfikacyjnych w Dolinie Nidy Anna Lasota: Nowo odkryte cmentarzysko kultury przeworskiej z okresu wpływów rzymskich w Ostrowie, pow. przemyski, stan. 21 Jacek Ziętek: Cmentarzysko kultury przeworskiej w miejscowości Chojne, pow. Sieradz, woj. łódzkie Magdalena Piotrowska, Karolina Kot: Osada kultury przeworskiej z młodszego okresu przedrzymskiego i okresu rzymskiego w Kwiatkowie, stan. 1, nad środkową Wartą. Stan badań i zakres poznawczy Joanna Słomska: Krosno przeworskiej Dyskusja Podsumowanie obrad Zamknięcie konferencji tkackie w kulturze 564 Program konferencji Archeologie barbarů I-X Archeologia barbarzyńców I-X I. Protohistorická konference. Archeologie barbarů 2005 V. Protohistorická konferencia. Archeologia barbarov 2009 Kounice/CZ, 20. – 22. 9. 2005 Hlavní téma: „Konec keltského osídlení a problémy s počátky doby římské“ Sborník: E. Droberjar – M. Lutovský (ed.), Archeologie barbarů 2005. Praha 2006. Nitra/SK, 21. – 25. 9. 2009 Hlavná téma: Hospodárstvo Germánov. Sídliskové štruktúry od neskorej doby laténskej po včasný stredovek Zborník: J. Beljak – G. Březinová – V. Varsik (edd.), Archeológia barbarov 2009. Nitra 2010. II. Protohistorická konference. Archeologie barbarů 2006 VI. Protohistorická konference. Archeologie barbarů 2010 České Budějovice/CZ, 21. – 24. 11. 2006 Hlavní téma: Římské importy a související problematika Sborník: E. Droberjar – O. Chvojka (edd.), Archeologie barbarů 2006. České Budějovice 2007. Hradec Králové/CZ, 6. – 10. 9. 2010 Hlavní téma: Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem Sborník: E. Droberjar (ed.), Archeologie barbarů 201. Hroby a pohřebiště Germánů mezi Labem a Dunajem. Olomouc 2011. III. Protohistorická konference. Archeologie barbarů 2007 VII. Protohistorická konference. Archeologie barbarů 2011 Mikulov/CZ, 29. 10. – 2. 11. 2007 Hlavní téma: Sídliště, sídlištní objekty a nálezy a jejich význam pro chronologii protohistorického vývoje Sborník: E. Droberjar – B. Komoróczy – D. Vachůtová (edd.), Barbarská sídliště (Archeologie barbarů 2007). Brno 2008. Brno/CZ, 3. – 6. 10. 2011 Hlavní téma: Sociální stratifikace protohistorických komunit na základě výpovědi archeologických pramenů Sborník: B. Komoróczy (ed.), Archeologie barbarů 2011. Sociální diferenciace barbarských komunit ve světle nových hrobových, sídlištních a sběrových nálezů. Brno 2014. IV. Protohistoryczna konferencja. Archeologia barbarzyńców 2008 VIII. Protohistorická konference. Archeologie barbarů 2012 Sanok/PL, 13 – 17. października 2008 Główny temat: Powiązania i kontakty w świecie barbarzyńskim Tom: M. Karwowski – E. Droberjar (red.), Archeologia Barbarzyńców 2008: powiązania i kontakty w świecie barbarzyńskim. Rzeszów 2009. Olomouc/CZ, 2. – 5. 10. 2012 Hlavní téma: Římské a germánské spony ve střední Evropě Sborník: E. Droberjar – B. Komoróczy (edd.), Římské a germánské spony ve střední Evropě (Archeologie barbarů 2012). Brno 2014. 566 IX. Protohistorická konferencia. Archeologia barbarov 2013 X. Protohistoryczna konferencja. Archeologia barbarzyńców 2014 Bratislava/SK, 1. – 4. 10. 2013 Hlavná téma: Výzbroj a výstroj v protohistorickom vývoji strednej Európy Zborník: v tisku Wieluń/PL, 21 – 24. października 2014 Główny temat: BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES. Procesy integracji środkowoeuropejskego Barbaricum. Polska – Czechy – Morawy – Słowacja Tom: L. Tyszler – E. Droberjar (red.): BARBARI SVPERIORES ET INFERIORES. Archeologia Barbarzyńców 2014. Procesy integracji środkowoeuropejskego Barbaricum. Łódź-Wieluń 2015.